Když dostala J. K. Rowlingová pozvání promluvit před studenty na Harvardově univerzitě, rozhodla se k absolventům hovořit o dvou tématech, jež jsou jejímu srdci nesmírně blízká: o tom, co všechno může přinést neúspěch, a o významu představivosti. Studenty ujistila, že odvaha selhat je pro dobrý život stejně důležitá jako jakékoli jiné konvenční měřítko úspěchu. Schopnost představit si, jak žije druhý, a vcítit se do něj – zvlášť pokud dotyčný neměl v životě takové štěstí jako my – je vlastností veskrze lidskou a jako takovou si ji musíme hýčkat.

Příběhy, které Rowlingová vyprávěla, a provokativní otázky, které studentům kladla, už mnohé inspirovaly k úvahám o tom, co to takový „dobrý život“ je. Její slova, jež vyjdou v češtině poprvé, slouží jako útěcha a volání do zbraně zároveň – a to pro čtenáře všeho věku, kteří stojí na životní křižovatce. S odvahou riskovat (a vědomím, že se nám to možná nepodaří) a schopností zkrotit svou představivost se můžeme všichni trochu přestat bát a otevřít se příležitostem, jež život přináší.